Kula: K úplné spokojenosti nám chybí pět bodů, přesto byl rok 2013 úspěšný

Kula: K úplné spokojenosti nám chybí pět bodů, přesto byl rok 2013 úspěšný

(12.12.2013) Rok 2013 představil pozitiva i negativa. Víte jaké? To se dozvíte v rozhovoru s trenérem a generálním manažerem klubu panem Karlem Kulou.

Třinec se po roční odmlce znovu vrátil do druhé nejvyšší soutěže. Zatím cíl záchrany plní, takže by se dalo hovořit o spokojenosti. Jak je spokojeno vedení klubu?

„Ke spokojenosti máme trochu daleko, počítali jsme sice s tím, že budeme hrát o záchranu, ale věřili jsme, že těch bodů budeme mít více, něco kolem dvaceti. Z venkovních zápasů jsme dokázali uhrát vcelku slušný počet. Horší to bylo doma, kde jsme získali pouze pět bodů, což je hrozně málo. Podzimní cíl mohl být splněný, bohužel jsme si to pokazili domácími zápasy. Dvanácté místo po podzimu není tak tragické, ale počet patnácti bodů je žalostný, protože jsme jen bod od sestupového místa.“

Třinec v přípravě nevyhrál, povedlo se to až v poháru na hřišti Nového Jičína a poté v úvodním duelu na Žižkově. Myslíte si, že se potvrdilo pravidlo první vyhrání z kapsy vyhání?

„To si nemyslím. Trenér Hajný v přípravě kladl důraz na to, aby se dohnala kondice, protože mužstvo na tom bylo kondičně špatně. Za čtyři týdny toho v přípravě moc nenaběháte. V přípravě se nehledělo na výsledky, ale trénovalo se co možná nejvíc. Na úvod jsme měli těžké soupeře a začátek soutěže jsme nechytli. Sice jsme vyhráli na Žižkově, ale samotný výkon výsledku neodpovídal. Potom jsme měli proti sobě kvalitní Sokolov, Ústí a exligový Hradec. Přišly tři porážky v řadě, což se projevilo na dalších výkonech.“

Osm zápasů, jedno vítězství. To byla podzimní domácí bilance. Zažil jste ve své kariéře něco podobného?

„Nevím, jestli jsem zažil něco podobného, statistiky si nevedu, pravděpodobně asi ne. Zažil jsem, že jsme prohrávali, ale že bychom z osmi zápasů doma uhráli jen jedno vítězství, tak to si nepamatuji. Proto také fanoušci po domácích utkáních odcházeli značně rozladěni. Pokud ve druhé lize nebudeme doma vyhrávat, tak se nezachráníme.“

Proto byl rozchod s trenérem Hajným jedinou možností?

„ Došlo k tomu po zápase s Pardubicemi, protože náš výkon byl znovu velice matný, pořádně jsme nevystřelili na branku soupeře a nechali jsme si utéct poločasové vedení 1:0. Znovu bylo vidět, že trenér nedokázal zvednout výkon mužstva v domácích utkáních. Nešlo jen o výsledek, ale jednalo se i o herní projev ve všech domácích utkáních. Proto byla změna trenéra jedinou variantou.“

Na poslední čtyři utkání jste na lavičku usedl Vy, co Vám ten měsíc ukázal?

„Ukázal mi, že těch nedostatků bylo více. Máme rezervy v kondici, měli jsme nedostatky v herní disciplíně a v komunikaci hráčů na hřišti. Na hráče nebyl vyvíjen dostatečný tlak na plnění jejich povinností k utkání. Atmosféra v kabině na mě působila, že si hráči ze slabých výsledků nedělají těžkou hlavu. Proto jsem hned hráčům vysvětlil, že profesionální fotbal je dřina a bez disciplíny, pořádného tréninku, zodpovědného přístupu a kolektivního pojetí fotbalu se nedá vyhrávat.“

Pojďme k hráčům. Jak jste viděl jejich výkony? Kdo Vás nejvíce zaujal, ať už příjemně nebo nepříjemně?

„Z těch příjemnějších to byl Václav Bruk. Až na zaváhání v zápase s Pardubicemi nás v ostatních zápasech podržel a ukázal, že tady může být brankářská jednička. Z těch dalších bych kladně hodnotil Jana Malíka, který předváděl standardní výkony. Svůj standard odváděl i Rekish. Motyčka střídal dobré výkony se slabšími, to samé Pavel Malíř. Většina hráčů neměla ustálenou formu, byly tam herní výkyvy. Vždycky bylo pár hráčů, kteří dobrý výkon z předchozího zápasu nezopakovali.“

Byl někdo, kdo by vyloženě zklamal?

„Já jsem byl zklamaný z našich útočníků. Jak Gavlák, tak i Čtvrtníček se ve třetí lize prosazovali a tady se pomalu nedokázali prosadit do základní sestavy. Jejich výkony nebyly optimální. Útočná fáze se zlepšila až po příchodu Juřeny. Jediný, kdo se střelecky prosadil a dal tři branky, byl Radek Gulajev, ale i ten ještě musí zabrat. Více jsem čekal od zkušených hráčů, jako jsou Wojnar, Čelůstka, Cigánek, Malíř nebo Motyčka. Jejich výkony byly hodně kolísavé. Pokud nám v utkání podá čtyři až pět hráčů průměrný výkon, nemůžeme ve druhé lize dosáhnout dobrého výsledku. Je to pak pouze hra na náhodu o tom, zda v daném utkání něco urveme. Některé výkony hráčů ovlivnily i jejich individuální chyby, které nás v některých případech stály body.“

Z pohledu trenéra. Je lepší jít na hráče jen jako trenér, nebo i s funkcí generálního manažera?

„Možná je lepší jít na hráče v obou funkcích, protože když něco řeknu, tak to nejde k další instanci. Pro ně už neexistuje záchrana. Když jim něco řeknu, tak to platí a rozhodnutí končí u mě nebo na představenstvu. Mám na ně bič. Můžu jim říct cokoliv, můžu jim udělit pokutu, už to nemusí zůstat jen v kabině. Za ten měsíc to někteří pocítili. Ne všechno se z kabiny dostane ke generálnímu manažerovi. V minulosti byly nějaké věci na tréninku, kdy hráči do sebe zajeli, nebo si nadali a ke mně se to nedostalo a neřešilo se to. To možná i tu kabinu rozdělilo. Kluci se potom spolu nebaví, jsou tam skupinky a to je začátek konce.“

Které posty byste chtěl v zimní přestávce obměnit? Máte představu o tom, kdo v Třinci nebude pokračovat?

„Určitě nebude pokračovat Petr Cigánek, který je hráčem Opavy. Ten půjde zpátky. Od něho jsem také čekal více, myslel jsem si, že bude osobností v zadních řadách, ale bohužel tu roli na sebe nevzal. Václav Juřena se vrací do Karviné, kde by měl v jarní části působit. V případě Malíka budeme s Brnem jednat o prodloužení hostování. Pravděpodobně se rozloučíme i s Wojnarem a Čtvrtníčkem. Ani trojice Dostál, Christu, Kyselý se nedokázala během letní přípravy prosadit do základní sestavy. V kádru A-mužstva nakonec zůstal pouze Dostál, ale i on se v sestavě objevoval pouze sporadicky, proto by bylo dobré uvolnit tyto hráče do jiných oddílu. Pro působení v juniorce už jsou věkově staří, zbytečně by zabírali místo mladým hráčům a stejně by je to nikam neposunulo.“

Odkud vzít případné nové hráče?

„Je to těžké, protože brát je kde, ale není zde potřebná kvalita. Kvalitní fotbalisté chybí a chybí i v první lize. Bavil jsem se Radkem Slončíkem a ptal se mě, jestli máme v Třinci někoho, kdo by mohl v Baníku hrát ligu? Já jsem mu odpověděl, že nemáme. Prostě tady takový fotbalista není. Možná v budoucnu, pokud někteří změní přístup a půjdou výkonnostně nahoru, tak se tam mohou dostat. Sehnat kvalitního fotbalistu je těžké, je to také o štěstí. Nám se v průběhu sezóny povedlo přivést Velnera s Rekishem, kteří splňují parametry druhé ligy. Tam jsme udělali dobrý nákup. Také bychom chtěli dotáhnout do konce možnost přestupu Jardy Málka, protože má potenciál a může z něho něco být. Co se týče postů, potřebovali bychom nějakého zkušeného stopera, který bude organizovat hru. Dále potřebujeme levého obránce, dva útočníky a možná taky někoho na kraj zálohy, ať už na levou nebo pravou stranu, protože když se nám zraní jeden z dvojice Malíř, Rekish, tak tam není adekvátní náhrada. Počítal jsem s tím, že Joukl bude dělat konkurenci v záloze, ale z jeho strany to bylo slabé, a když šel hrát za juniorku, tak nebylo vidět, že tam hraje hráč A-mužstva.“

Jak to vypadá s útočníkem Kamilem Adamkem?

„Kamil odehrál více zápasů v juniorce, než v A-mužstvu. Když dostal šanci v áčku, tak se nějakým výraznějším způsobem neprosadil. V osobních soubojích s druholigovými obránci bylo vidět, že se nedokáže prosadit. Proti mladým klukům už ví, jak si má stoupnout, jak je má odstavit, ale ve druhé lize je to něco jiného. Na základní sestavu ve druhé lize to není. My jsme ho sem brali v době, kdy byli zranění útočníci Gavlák s Juřenou, potřebovali jsme tady mít jednoho útočníka pro případ, že by u nich byla delší vynucená pauza, ale naštěstí se dali rychle dohromady a útočníků zde bylo pět. Proto ani Kamil Adamek, kterému skončilo hostování, nebude v Třinci dále pokračovat.“

Co čeká hráče po Novém roce?

„Hráče čeká tvrdá příprava, musíme se dobře připravit na jarní část. Proto jsme se také přihlásili do zimního Tipsport Cupu, kde se střetneme s kvalitními týmy jako jsou Baník Ostrava, Karviná, nebo Frýdek-Místek a k tomu máme naplánované další kvalitní zápasy se Slováckem, Olomoucí nebo Senicí. Pokud chceme na jaře uspět, musíme mít konfrontaci s kvalitními mužstvy, abychom viděli, jaké nedostatky v mužstvu jsou a co se dá ještě před začátkem zlepšit. Slabší soupeři nás neprověří a i motivace hráčů na tato utkání není stoprocentní. Věřím, že se nám podaří kádr kvalitně doplnit a že hráči přežijí zimní přípravu ve zdraví.“

Před sezónou vznikl v Třinci nový tým - juniorka. Po úvodním seznamování se mladíci rozjeli a dokázali z toho vytěžit 18. místo. Co ukázala nová soutěž v kombinaci s třineckým týmem? Kteří hráči si podle Vás řekli o místo v přípravě?

„Já bych řekl, že juniorka je to, co jsme tady potřebovali. Jsem rád, že se nám jí podařilo vytvořit a také, že se jí daří. Je to další šance pro naše mladé hráče, aby se ukázali celé republice. Věděl jsem, že začátek bude pro juniorku strašně těžký, protože se dávala rychle dohromady. Soutěž začala stejně rychle jako druhá liga, takže trenér neměl na přípravu moc času. Ze začátku museli trénovat v devíti lidech, ale pak se podařilo kádr doplnit o další hráče jako Preči, Musiol, Voves nebo Trajkovski. K nim v průběhu soutěže naskakovali do utkání i hráči áčka. Bylo dobře, že jsme si mohli v zápasech juniorky vyzkoušet Rekishe s Adamkem. Hráči na zkoušce mohou v juniorce odehrát tři utkání. Tady máme dostatečný prostor na to, abychom případné nové adepty viděli nejen v tréninku, ale i v mistrovských utkáních a pak se rozhodli o jejich dalším angažmá. Za zlepšenými výsledky juniorky je vidět dobrá práce trenérů Papugy a Vaška. Kamila Papugu jsem vzal do Třince jako trenéra, který měl zkušenosti s budováním juniorského týmu v Baníku Ostrava. I tam na první vítězství čekal dlouhou dobu a s mužstvem si prošel počáteční nezdary. Věděl jsem, že on je ten, který to psychicky ustojí a dá mužstvo dohromady. Věděl, co ho tady čeká, že kádr hráčů juniorky nemá takovou kvalitu jako v Baníku, ale zároveň věděl, že zde bude mít prostor k tomu, aby si třineckou juniorku vedl podle svých představ. Bylo vidět, že z mladých hráčů sestavil slušný tým, po počátečních porážkách dokázal hráče psychicky pozvednout a motivovat a se stoupajícím počtem utkání se herní projev juniorky výrazně zvednul. To se projevilo i na výsledcích, kdy juniorka začala sbírat první body v soutěži. Ke konci soutěže již toto mužstvo dokázalo odehrát se soupeři v celku vyrovnané partie. Podzimní umístění juniorky je příjemným překvapením a i hráči ukázali, že jejich výkonnost stoupá a že v nich něco je. Čtveřice hráčů Voves, Hála, Samek a Vlachovič ukázala, že by se v budoucnu, pokud na sobě budou kvalitně pracovat, mohli objevit v kádru A-mužstva. Jsou tam i další hráči, kteří podávali kvalitní výkony.“

Zahájili jste přípravu mládežnických trenérů z okolních týmů. Co si od toho slibujete?

„Jde nám o to, aby nám v tomto regionu vyrostli z malých ratolestí lepší fotbalisté, než je tomu teď. Pokud nebudou mít v klubech kvalitní tréninkové jednotky a trenéry, kteří budou vědět, jak mají s dětmi pracovat, jak na ně působit a co všechno to obnáší, tak jejich výkonnost neporoste. Je třeba začít od těch nejmenších a spolupracovat s trenéry v okolí. Je jen dobře, když jim předáme své zkušenosti, nebo jim poradíme. Nikomu neříkáme, jak to má dělat. My jim prostě řekneme, jak to dnes v mládežnickém fotbale na tréninkovém procesu dětí vypadá, také jak si to představujeme u nás v Třinci, čím si tady procházíme a jak je třeba na děti působit. Je jen na nich, co si z toho vezmou a přenesou do vlastní práce. V příštím roce budeme jak pro naše, tak i okolní trenéry pořádat ukázkové semináře a školení, abychom ten mládežnický fotbal v regionu pozvedli. Měli jsme schůzku i s představiteli vedení okolních klubů, bylo jich tady pouze pět, ale i tak jsme rádi, že je nějaký zájem o vzájemnou spolupráci. Jsme na konci republiky a nikdo to tady za nás neudělá. Proto si musíme pomoct sami a snažit se úroveň mládežnického fotbalu pozvednout. Když se podíváme na Moravskoslezský kraj, tak tady máme jeden prvoligový tým na sestupovém místě, tři účastníky Fotbalové národní ligy v dolní polovině tabulky a tři účastníky v MSFL, což je opravdu málo a je to důkazem, že fotbal v regionu upadá. Pokud se s mládeží nebude pracovat lépe, nezvedne se úroveň dospělé kopané a mladí hráči nám začnou odcházet pryč za lepšími podmínkami a kvalitnějšími soutěžemi a to bude špatně.“

Jaký byl rok 2013 pro třinecký fotbal?

„Rok 2013 byl pro třinecký fotbal velice úspěšný, dokázali jsme se vrátit mezi účastníky Fotbalové národní ligy, kde jsme po ne zcela vydařeném podzimu na dvanácté příčce. Ale nejen toto jsou pozitiva. Podařilo se nám založit juniorský tým. Ve spolupráci s občanským sdružením Fotbalu Třinec jsme vybavili novou posilovnu pro mládež i áčko, doplnili jsme i jiné materiální věci, opravili budovu Fotbalu Třinec a začali jsme se zabývat rozvojem metodiky mládežnického fotbalu. Avšak stále je co zkvalitňovat a zlepšovat a to nás motivuje do další práce v klubu FK Fotbal Třinec. Velký dík patří členům dozorčí rady, představenstva akciové společnosti a představenstva občanského sdružení.“

Co byste popřál na závěr?

„Na závěr bych chtěl poděkovat všem partnerům, sponzorům, trenérům, zaměstnancům, fanouškům a lidem, kteří nás v roce 2013 podporovali a popřát jim krásné a klidné prožití Vánoc. Do nového roku jim přeji hlavně pevné zdraví a hodně úspěchů jak v pracovním, tak i v osobním životě. Věříme, že budete s námi i v roce 2014.“

Děkuji za rozhovor.

Sdílet článek:
 
 
Copyright © 2009-2020 FK Fotbal Třinec & eSports.cz, s.r.o. Informace o autorských právech  | RSS kanál