Po návratu z Kazachstánu si Česka více vážím, říká nová posila

Po návratu z Kazachstánu si Česka více vážím, říká nová posila

(13.08.2018) Dva dny před utkáním s Pardubicemi posílil třinecký tým zkušený obránce, majitel čtyř reprezentačních startů a bývalý hráč Sparty, Liberce a Dukly Ondřej Kušnír. Čtyřiatřicetiletý hráč okusil angažmá v rumunském Rapidu Bukurešť a kazašském Tobolu Kostanaj. Pod Javorovým bude působit minimálně do léta 2020.

O vašem příchodu se šuškalo už dříve, proč to nevyšlo ještě před začátkem sezóny?

„Já jsem dlouho preferoval ligu, ale po konzultaci s manželkou jsme si řekli, že už nechceme dál čekat. Zájem z Třince byl velký, proto jsme se rozhodli pro příchod sem.“

Na webu transfermarkt.de se objevila zpráva, že jste podepsal kontrakt s třetiligovým italským klubem Syracusa. Jak to tedy bylo?

„Už je to tam delší dobu. Byl jsem s týmem týden a měl jsem tam podepsat kontrakt, ale z nějakých důvodů to nedopadlo. V sicilských novinách se psalo, že přijde Kušnír, český reprezentant a kdo ví co všechno. Bylo kolem toho velké haló, ale nakonec se přestup do Itálie neuskutečnil.“

Neuvažoval jste o návratu do Vítkovic?

„Vítkovice byly ve hře, v poslední době měly velký zájem, ale já se nakonec rozhodl pro Třinec. Líbil se mi zájem vedení a trenéra. Před sezónou jsem dal Třinci slib, že přijdu, pokud nedostanou žádnou zajímavou nabídku. Slib jsem dodržel a teď jsem tady.“

Jaký byl příchod do klubu, který měl po třech kolech nulu na bodovém kontě?

„Věřil jsem, že bychom zápas s Pardubicemi mohli zvládnout. Bohužel jsme první poločas totálně prohospodařili a pak už to jen těžko honili. Ke konci už to byla taková křeč. Šance jsme měli, ale bohužel štěstí ne a dostali jsme hloupé góly. První gól jsme inkasovali z rohového kopu a při druhém ten balón musí letět pryč. Já jsem stál u tyče a viděl jsem, jak soupeř střílel. Míč se odrazil o dva hráče a ještě od tyče.“

Mohl jste nějak druhému gólu zabránit?

„Asi ne. Bylo to tak rychle. Hráč střílel a dvakrát to bylo tečováno. Mohl jsem to zastavit rukou, ale dostat ve 45. minutě červenou kartu by možná bylo horší pro další vývoj zápasu, navíc by z toho byla penalta.“

Trenéři vás charakterizovali jako fotbalového univerzála, vidíte to stejně?

„Už od angažmá ve Spartě hraji na postu pravého obránce. Dnes mě chtěl trenér využít na křídlo, ale pak jsem se stáhl na kraj obrany. Ještě se seznamuji s novým systémem a věřím, že to bude lepší zápas od zápasu a že budeme získávat body.“

Dříve jste hrál také ofenzivního hráče, je to pravda?

„Už nějakých deset let hraji pravého obránce ve čtyř obráncovém systému. Do nějakých dvaceti tří let jsem hrával záložníka. Poté jsem hrál křídlo i ve Spartě. V zimním období za mnou přišel pan Chovanec a ptal se, zda bych to zkusil na postu ofenzivního obránce. Ve Spartě byl obrovský přetlak, tak jsem byl rád za každou šanci na hřišti. Od té doby jsem všechno odehrál na postu pravého beka.“

Dostala vás „nová“ pozice do reprezentace?

„Ano, ale nebylo to jen o ní. Byl to také titul, který jsme se Spartou udělali a výkony v evropských pohárových zápasech. Týmu se dařilo. Pak přišlo zranění a tři měsíce jsem nehrál. Podařilo se mi z toho dostat, bohužel pak přišlo znovu. Po čtyřech letech na Letné jsem odešel do Liberce, kde jsem byl rok a půl. V dresu Liberce jsem hrál Evropskou ligu a také se dostal do reprezentace.“

Kromě štací ve Spartě, Liberci a na Dukle jste působil v Rumunsku a Kazachstánu. Jak na tato angažmá vzpomínáte?

„Na Rumunsko vzpomínám v dobrém, i když tam byly problémy s financemi. Když člověk odjede pryč a neplatí mu dva nebo tři měsíce, je to špatné. Ten klub nakonec zbankrotoval, takže jsme nedostali nic. Po životní stránce jsme byli s manželkou spokojeni, Bukurešť je pouze hodinu a tři čtvrtě letu do Prahy.“

„Kazachstán je úplně jiný svět. Nečekal jsem, že to bude tak špatné po životní stránce. Až jsem byl trochu překvapený. Člověk jak tam je, tak si nějak zvykne. Je to obrovský stát. My jsme létali i čtyři hodiny. To letadlo mělo snad padesát let, klasický vrtulák. Když jsem do toho lezl, říkal jsem si, že to snad ani nemůže vzlétnout. Zažil jsem tam zajímavé věci. Samozřejmě na to vzpomínám v dobrém. Člověk zažije život z druhé strany a pak, když se vrátí do Česka, tak si toho tady váží. Mám historku, když jsme šli s manželkou do restaurace a oni měli v menu tři druhy čaje – černý, ovocný, zelený. Když si začala manželka objednávat, tak řekli, že je nemají, ale vybraný čaj šli koupit do obchodu.“

Vaše dosavadní kariéra čítá mnoho zápasů. Proti jakému nejslavnějšímu soupeři jste si zahrál?

„Nejslavnějším soupeřem byl Liverpool. To jsme se Spartou postoupili do vyřazovací fáze Evropské ligy. Doma jsme hráli 0:0 a venku inkasovali v 88. minutě. Po rohovém kopu nám dal gól hlavou Dirk Kuyt. Byl vyprodaný stadion, fantastická atmosféra.“

Na kterého protihráče nemůžete zapomenout? Kdo vás nejvíce proháněl?

„To nedokážu říct. Nechci říct, že jsem rychlý, ale v té době na mě hrál Joe Cole. To byla taková motorka. My jsme s nimi sehráli dobré zápasy. Na Anfield Road byla fantastická atmosféra, padesát tisíc lidí. Do takového zápasu se vžijete a jedete na sto procent. Jednou vynecháte a je hodně zle. Podobná atmosféra byla na hřišti v Panathinaikosu, kde bylo 72 tisíc lidí. Řeci jsou trochu blázni do fotbalu. My jsme měli štěstí, že jsme s nimi hráli dvě sezóny po sobě.“

Po jak dlouhé době jste nastoupil v ostrém utkání?

„Ostrý zápas jsem hrál naposledy na konci ligy v předposledním kole v Karviné. Nevěděl jsem, co od zápasu s Pardubicemi čekat. Trochu mi pomohlo počasí, protože nebylo horko. Takové počasí mám rád. Dobře se mi dýchalo, ale od 70. minuty jsem cítil nohy. Jsem rád, že jsem nakonec odehrál celý zápas. Chci se co nejdříve dostat do zápasového rytmu.“

Kam se toto mužstvo může dostat? Bude to boj o záchranu?

„Já věřím, že se rozjedeme. V minulém ročníku skončil Třinec pátý, takže síla tady je. Změn moc nebylo. Věřím, že nás nějaký zápas nakopne. V úterý nás čeká pohárové utkání v Rýmařově a poté duel ve Znojmě. V obou zápasech budeme chtít uspět.“

Zažil jste ve své kariéře podobný start?

„Takový start jsem ještě neměl. Nikdy jsem tak pozdě nenaskočil do rozjetého vlaku. Musíme víc bojovat, protože v prvním poločase jsme byli všude pozdě, byli jsme nedůrazní a takto se doma nehraje. Soupeř nás ztrestal hloupými góly. Po změně stran přišlo zlepšení, více jsme je napadali a přišly i gólovky. Neměli jsme patřičné štěstí. Někdy je to třeba urvat silou a ne fotbalovou krásou. Musíme více bojovat a dát do toho srdce.“

Může být tím nakopávačem úterní pohárový zápas v Rýmařově?

„Může to být i tento zápas. My tam nejedeme s ničím jiným, než s tím, že tam chceme uspět a postoupit do dalšího kola. Zápas nás může posunout výš a psychicky nakopnout.“

Vy jste odehrál několik pohárových duelů v roli favorita. Jaký zápas se dá v úterý očekávat?

„Já osobně Rýmařov neznám a nestudoval jsem ho. Bude to hlavně o nás. Máme svou kvalitu, ale ta zápas nerozhodne. Musíme bojovat, odmakat to na sto procent a věřit, že to bude stačit. Oni se budou snažit před domácím publikem. Dokud je ten zápas vyrovnaný nebo o gól, tak soupeř jede na sto, sto dvacet procent. Musíme je co nejrychleji zlomit.“

Děkuji za rozhovor.

Sdílet článek:
 
 
Copyright © 2009-2018 FK Fotbal Třinec & eSports.cz, s.r.o. Informace o autorských právech  | RSS kanál