Marku, pro vás bylo Znojmo konečně hratelným soupeřem. Jak hodnotíte toto utkání?

„To bylo. My se snažíme hrát co nejvíce po zemi, ale dostaneme hloupé góly. Jeden gól jsme vždycky dali, ale dostáváme doslova debilní góly. Moc tomu nerozumím.“

Kde hledat příčiny toho, že branky inkasujete ze začátku utkání?

„Nevím, jestli musíme prohrávat, abychom začali hrát dobře. Vůbec nevím, čím to je. My dokud nedostaneme první nebo druhý gól, tak nehrajeme. Je to pro mne záhadou.“

Co proti Znojmu scházelo? Bylo příčinou porážky velký příděl gólů nebo nebo neproměněné šance? Šancí jste měli oproti předchozím utkáním dost.

„Je to tím i tím. Jsou to spojené nádoby. Když nedáme góly, tak je nesmíme ani dostat a my dostáváme góly pořád. Kdybychom aspoň jednou vedli. Sice jsme vedli krátkou chvíli v Mladé Boleslavi, ale tam už jsme ke konci odešli.“

Pojďme se vrátit na konec loňské sezóny. Skončil váš poslední rok v dorostenecké soutěži a v Třinci ještě nebylo rozhodnuto o juniorské lize. Co jste měl v plánu?

„Vůbec jsem nevěděl, co bude. Čekal jsem, co ukáže budoucnost. Vůbec nic jsem neměl v plánu. Naštěstí se vytvořil tým pro juniorskou ligu a jsem rád, že jsem v ní mohl dostat příležitost.“

Máte pár zápasů za sebou. Co říkáte na kvalitu juniorské ligy ve srovnání s druhou dorosteneckou?

„Je to rozdíl. Druhá dorostenecká a první juniorská, to se nedá srovnat. Všechno je rychlejší, souboje jsou tvrdší, nikdo nedá nic zadarmo. Je to úplně jiný fotbal. Je super, že to je v Třinci, protože jinak bychom se rozutekli do okolních vesnic a v Třinci už bychom si pravděpodobně nezahráli.“

Vloni jste odehrál poslední kolo proti béčku Baníku Ostrava. Dá se říci, že juniorská liga je kvalitnější než MSFL?

„Jak jsme hráli s Baníkem, tak tam byli junioři. V mužích to bylo jiné. Tam tě všichni dirigují a usměrňují. Tady už to takové není, tady musí hrát každý sám na sebe. Kdo pomůže, to jsou jedině Ondra Byrtus a Petr Cigánek, kteří mají zkušenosti.“

Poslední zápasy hrajete ve stoperské dvojici s Petrem Cigánkem, jak se vám s ním hraje?

„S Cigim se mi hraje dobře. On si to všechno postaví tak, jak on chce. On to diriguje. S ním je radost hrát. Jde vidět, že už má něco za sebou a rozumí tomu.“

I přes porážky cítíte ve svých výkonech nějaký pokrok?

„Určitě. Lepšíme se, ale musíme se pořádně oťukat. Řekl bych, že na začátku jsme vůbec nevěděli do čeho jdeme. Bylo to strašné, hráli jsme téměř na náhodu, nic jsme neměli připravené. Postupně si zvykáme, už se dostáváme do kombinace, dáváme se do kupy, což jde poznat.“

V pondělí se utkáte v Horních Počernicích proti Slavii, prvnímu pražskému věhlasnému družstvu. Bude nějaká speciální motivace?

„Určitě se nahecujeme. Proti Slavii se nehraje každý den. Pro nás jsou zápasy s takovými kluby svátkem. Je to lepší než se plácat někde v okolních dědinách. Na to se člověk úplně jinak namotivuje. Ty týmy už mají svůj název, svůj věhlas.“

Cítíte v juniorské lize, že to máte do A-mužstva blíž, než kdybyste kopat v okolních klubech?

„Na to vůbec nemyslím. Z okolních klubů by to bylo těžší. Je to lepší jak pro trenéry, tak pro nás hráče, jak herně, tak myšlením. Určitě je pro nás juniorská liga přínosem.“

Děkuji za rozhovor.