Marku, jak se může synek z dědiny dostat do Baníku Ostrava?

„Já šel na to postupně. Začínal jsem v Mostech, tam jsem hrál za přípravku. Pak si mě vyhlídli v Třinci, kde se mi celkem dařilo, a do dvou let jsem odešel do Baníku Ostrava.“

Kdo vás dostal k fotbalu?

„Byl to taťka, ale už dříve jsem chodil s klukama hrát a taťka mě pak vzal na trénink.“

V zimě jste se vrátil do Třince, jaká to byla změna?

„Změna to určitě byla. V žácích jsem trénoval na Borku, nyní trénujeme na Lesní, kde jsou tři hřiště. Podmínky se tady zlepšily.“

V dresu Baníku Ostrava jste odehrál pár utkání v nejvyšší soutěži. Jaká to byla zkušenost?

„Pro mě určitě velká. Když jsem byl v Baníku mezi dorostenci, říkal jsem si, že bych si chtěl jednou zahrát ligu. Čekal jsem na svou šanci, a ta přišla.“

Co rozhodlo o vašem přesunu do Třince?

„Pan Petržela mi řekl, že mám zapracovat na některých věcech a přeřadil mě do juniorky. Já jsem už nechtěl hrát pouze Juniorskou ligu. Naštěstí se mi ozval pan Kula, dal mi nabídku na návrat a já na ni kývl.“

Znovu to máte blíž domů, bral jste ohled i na tuto skutečnost?

„Ano, je to blíž domů, nemusím brzo vstávat. Je to dobré. Pro mě bylo hlavní vidinou, že budu častěji hrát.“

Ve Frýdku-Místku jste vstřelil první gól za třinecké A-mužstvo, jaký to byl pocit?

„Pocit to byl dobrý, hlavně že to přineslo nějaké body. Bez získaného bodu by ten gól neměl žádnou váhu.“

Jak byste zhodnotil svůj výkon, protože trenér Kula vás po utkání pochválil?

„Bylo to dobré, ale mohlo to být lepší, protože jsem tam moc soubojů nevyhrál. Soupeři byli důrazní, ale jednou se mi povedlo uvolnit se a dát gól. Každopádně musím na sobě dál makat, aby to v dalších zápasech bylo ještě lepší.“

Před vámi jsou poslední dva zápasy, tím nejbližším je Varnsdorf.

„Já druholigové soupeře moc neznám, ale z posledních dvou zápasů chceme udělat šest bodů a hlavně doma se rozloučit s diváky vítězstvím. Musíme pro to udělat všechno.“

Děkuji za rozhovor.