Jardo, jaký to byl zápas z Vašeho pohledu? Bylo to něčím specifické vzhledem k tomu, že jste na Žižkově hrál?

„Pro mě to byl stejný zápas jako každý jiný. Ve Viktorce už téměř nikoho neznám, hodně se tam obměnil kádr. Ale co se týče zápasu, tak do konce prvního poločasu to bylo super, pak ani nevím, co se stalo.“

Vstřelil jste gól na 2:0. Měl jste téměř prázdnou bránu.

„Krásně mi nahrál Petr Hošek, to už asi nešlo ani nedat. Pak jsme ještě mohli dát třetí gól, když jsem přihrával Dariovi Krištovi, to byla škoda. Utkání jsme měli výborně rozehrané. O přestávce si říkáme, že musíme dávat pozor na začátek druhého poločasu, a dostaneme gól asi v padesáté vteřině.“

Přesto vás to nezlomilo a odpověděli jste gólem na 3:1.

„Ano, dali jsme gól na 3:1. Řekli jsme si, že chceme hrát zezadu. Ale hráli jsme lehkovážně, jak kdyby se nemohlo nic stát. Jenže dostali jsme tři góly a padla na nás deka. Klobouk dolů, že jsme to ještě srovnali. Nakonec jsme mohli i vyhrát, ale závěrečné šance jsme neproměnili.“

Když to vezmeme se závěrem. Je to pro vás ztráta nebo zisk?

„Pro nás je to určitě ztráta. Teď jedeme do Táborska, kde to bude těžké, a máme jen jeden bod.“

Jak moc ovlivňuje psychiku fakt, že jste dostali čtyři góly za poločas?

„Na psychiku je to asi horší spíš pro trenéry. Na hřišti to musíme rychle hodit za hlavu a hrát dál. Ale poté, co jsme dostali čtvrtý gól, jsme na tom byli hodně bledě.“

Zase na druhou stranu, podařilo se vám vyrovnat.

„A ještě jsme dali břevno. Určitě je dobře, že jsme to nezabalili. Lidem, kteří se přišli podívat na zápas, jsme aspoň ukázali, že máme morálku a že jsme to chtěli ještě zvrátit na naši stranu.“

Tento víkend vás čeká Táborsko, zmínil jste, neoblíbený soupeř. Nikdy jste tam nebodovali.

„Doma se nám s nimi daří hrát docela slušně, ale tam je to hodně špatné. Musíme to někdy zlomit.“

Děkuji za rozhovor.