Na Duklu jste vletěli, nedávali jste ji mnoho prostoru ke kombinaci. Takový byl váš taktický záměr?

Dukla hraje s tříobráncovým systémem, takže jsme ji chtěli napadat už nahoře. Věděli jsme, že rozehrávají přes gólmana. Chtěli jsme toho využít, ve dvou případech se nám to málem podařilo. Brankář útočníkům dvakrát zasekl, jednou z toho byla šance, kdy se míč odrazil na rohový kop a předtím to Tijani proběhl.

Pražané přijeli jako favorit, ale vy jste jim byli více než vyrovnaným soupeřem, souhlasíte?

Každý, kdo to utkání viděl, si všiml, že k nám přijel velice kvalitní soupeř. Ale my hráli tak, jako v přípravě v Opavě (Třinec tam vyhrál brankou Puchela 1:0 – pozn. red.) anebo druhý poločas ve Vlašimi. Výkony z těchto utkání jsme zopakovali, ale stále čekáme na dobrý výsledek. Dnes jsme k němu byli velice blízko.

Od premiérového jarního vítězství vás dělilo sotva několik minut.

Postavili jsme to na tom, že budeme jezdit nahoru – dolů, že to otevřeme a nebudeme hrát zanďoura. A těch šancí, co jsme tentokrát měli, mohlo to klidně skončit 6:3 pro nás. Věřím, že divákovi se utkání muselo líbit, tedy, až na konečný výsledek.

Přijít o dvoubrankové vedení v posledních pěti minutách je hodně mrzuté.

Za stavu 2:2 hosté měli jednu gólovku a my ještě dvě, takže vítězství jsme mohli strhnout na svou stranu. Na druhou stranu je pro trenéra příjemný pocit, když kluci hrají tak, že si sami říkají o střídání, protože je chytají křeče. Kluci do toho dali všechno. Pokud takhle budou pokračovat v dalších zápasech, vítězství určitě přijde a pak už to půjde.