Dokážeš popsat, co se ti bezprostředně po utkání honilo hlavou?

Ten gól, který jsme dostali, pokazil celkový dobrý dojem z utkání. Cítíme se tak, jako kdybychom ten zápas prohráli. Kdybychom v poslední minutě vyrovnali my, úplně jinak bychom ten bod vnímali. Teď to jsou pro nás ztracené dva body. Možná by to byla nezasloužená výhra, ale vydřená. Zítra by už se nikdo nezajímal, jakým způsobem jsme vyhráli. Výsledek 1:1 je pro nás obrovskou ztrátou dvou bodů.

Byl Varnsdorf nejlepším týmem, který v Třinci na jaře hrál?

Myslím si, že určitě. Svou kombinační hrou mi připomínal Jihlavu, kde jsme hráli o víkendu. Varnsdorf byl silný v kombinaci, museli jsme se stále posouvat, což bylo fyzicky náročné.

Vedoucí gól jsi vsítil po změně stran, ale blízko ke skórování jsi měl už v prvním poločase.

Mou hlavičku po rohovém kopu vykopl stoper Kouřil z brankové čáry. Pak vznikl ve vápně závar. Škoda, že to tam nepadlo.

Tvému gólu předcházelo Omastovo autové vhazování.

Auty má Oma výborné. Hází je tak, jako kdyby to byly rohy, takže je to pro nás taková pomocná standardka. Když už z ní nepadne gól, před bránou vznikne aspoň nějaký závar. Takovými situacemi si musíme pomáhat a těžit z nich doma i venku.

S dvoumetrovými stopery Kouřilem a Huškem jsi měl těžší pořízení než obvykle?

Oba dva mají přes dva metry, s Vencou Juřenou jsme se snažili s nimi rvát. Paradoxní je, že je dva ubráníme a gól dostaneme od skoro nejmenšího hráče na hřišti. Bohužel, takový je fotbal.