Proti Vyškovu jste podruhé na jaře útočili na opačnou bránu než obvykle. Byl to záměr?

Ne, chtěl to soupeř. Prohráli jsme los, soupeř si vybral stranu. Nerozhodilo nás to.

O vašem vítězství znovu rozhodl druhý poločas.

Myslím si, že ty druhé poločasy jsou prostě naše. V první půli vždy hrajeme zezadu, jsme opatrní, hlavně abychom nedostali gól. Ve druhém poločase zjistíme, že s každým soupeřem se dá hrát vyrovnaná partie.

Jak moc vám pomohl příchod středopolaře Aleše Nešického?

Je to velice zkušený hráč, posílil střed hřiště, udržel ho pohromadě, hodně komunikoval. Hodně nám tím pomohl.

Po hattricku do sítě Příbrami jsi říkal, že nějaké góly ti snad zbyly i na závěrečné zápasy. Skóroval jsi ve Vlašimi i proti Vyškovu.

V závěru sezony mi to začalo padat, jsem za to moc rád. Ze všeho nejvíce mě těší, že jsme vyhráli a potvrdili záchranu. To byl náš hlavní cíl.

Za hattrick jsi musel přispět do týmové kasy. Budeš muset zaplatit i za nejdůležitější trefu sezony, která vám vynesla udržení?

Doufám, že ne. Taxa za takový gól v sazebníku naštěstí není.

Čím to, že jsi se ke konci sezony takhle rozstřílel?

Vůbec nevím. Myslím si, že jsem byl ve správný čas na správném místě. Říkal jsem si, že zatím mám jen jeden gól, a to je na křídelního hráče málo. Říkal jsem si, že na těch přihrávkách do běhu, které dostávám, si musím dát více záležet. Jsem rád, že jsem proměnil šance, do kterých jsem se dostal.