Jak hodnotíš rok strávený v třetiligovém Frýdku-Místku?

Jaro bylo o hodně lepší. Chytnul jsem se, odehrál jsem v podstatě všechno. Nastupoval jsem na pravém beku. Měli jsme výborné výsledky, udělali jsme šňůru deseti nebo jedenácti zápasů bez prohry. Z toho jsme osmkrát zvítězili, takže jarní část byla velmi dobrá.

Na podzim už to tak slavné nebylo. Čím to, že se to pokazilo?

Řekl bych, že všichni jsme se nesešli s formou. Ze začátku jsem hrál, ale po několika zápasech jsem vypadl ze sestavy. Zápasy, ve kterých jsme měli zvítězit, jsme nevyhráli a pak už se to s námi táhlo celou podzimní část.

Zatímco na jaře jsi byl dorostencem, na podzim jsi už patřil mezi muže. Co ti přinesl rok v dospělém fotbale?

Myslím si, že spoustu cenných zkušeností. Dorostenecký a mužský fotbal, to je úplně něco jiného.

Po skočení podzimní části ti vypršelo ti hostování, vrátil jsi se do Třince. Odehrál jsi dva přípravné zápasy. Proti Frýdlantu jsi odehrál první poločas v barvách hostů a druhý v dresu Třince. To je první taková zkušenost?

Doslechl jsem se, že Frýdlant si mě chce vyzkoušet. Byla to moje první taková zkušenost. Hrálo se mi dobře. Nevnímal jsem ani jeden tým, soustředil jsem se na svůj výkon. Třinec měl navrch, ale kluci z Frýdlantu mě příjemně překvapili. Byli důstojným soupeřem.

Proti Vítkovicím jsi vyběhl s kapitánskou páskou. Dostal jsi ji poprvé?

Myslím si, že to poprvé nebylo, že už jsem ji jednou měl, asi před rokem. Vítkovice mě překvapily, pohybově a fotbalově na tom byly dobře.