Jarní část loňské sezony jsi strávil ve Vítkovicích, které měly po podzimu jen čtyři body a nezadržitelně se řítily do divize…

Měli jsme docela mladý tým. Škoda, že v něm nebylo několik zkušených lídrů. Myslím si, že ti nám chyběli, podávali jsme kolísavé výkony. Zpočátku jsme dostávali góly po standardních situacích, pak zase po individuálních chybách. Bylo to zbytečné. V některých utkáních jsme však porazili silné týmy.

Odehrál jsi všechny zápasy, vyjma dvou jsi na hřišti nescházel ani minutu…

Hrál jsem defenzivního záložníka. Herní vytížení jsem měl, což mě velice těší. Oproti dorostenecké soutěži to byl obrovský rozdíl. Hra je silovější, rychlejší, v MSFL se hraje nahoru dolů a padá spousta gólů.

S jakým cílem se vracíš do Třince?

Chci se porvat o šanci. Zkusím to, uvidíme, jak to dopadne. Třeba se to podaří, ale nechám to na trenérech.

A když to nevyjde?

Asi bych mohl hrát MSFL někde jinde. Rýsuje se mi několik možností, ale zatím je předčasné o nich mluvit.

Mělo by to být ve Slezsku, potažmo na severní Moravě?

Ano, měl bych zůstat v regionu, protože jsem se dostal na vysokou školu v Karviné. Vybral jsem si ekonomii, která mě docela baví.

Jak na tebe působí první dny po návratu do Třince?

Řada hráčů odešla, přišli jiní, kteří se rvou o místo. Mám za sebou několik tréninků. Je to náročné, ale takové to musí být. Příprava musí bolet. Pevně věřím, že třinecký tým bude na třetí ligu dobře připraven, bude hrát na špici a rvát se o postup.