Vyhráli jste 1:0, přesto to bylo hodně vydřené vítězství.
"Věděli jsme, že Sokolov má nějakou kvalitu a to potvrdil. Dá se říct, že měl herně navrch, ale my musíme hrát zase od základů, nesmíme hrát tak, jak se nám to vymstilo v prvních třech kolech. Nesmíme hrát lehkovážně, ale musíme makat a jezdit po zadku a třeba nějakým šťastným gólem vyhrát, což se nám povedlo."

Jak viděl jediný gól zápasu jeho střelec. Bylo to umění nebo náhoda?
"Než Sigi vykopl, tak jsem si vybral místo kde půjdu a vyšlo to, našel mě tam. Klasika, vrátili jsme se do starých kolejí a jsem rád, že jsem se trefil. Já jsem se potřeboval chytnout nějakým gólem nebo příhrou, to se povedlo a jsem spokojen."

V minulých rozhovorech před vzájemným zápasem jste prohlašoval, že chcete trenéra Nečka porazit. Byla to dnes velká motivace?
"Určitě to byla motivace. Celý týden jsme se s klukama bavili, hecovali mě, že už by to konečně mohlo vyjít, já jsem se soustředil a čekal jen na to, jestli mě tam trenér dá nebo nedá. Není to tím, že bych k trenérovi Nečkovi něco cítil, ale je to tím, že jsem chtěl ukázat, že do sestavy patřím a on udělal chybu."

Věděl jste, že do utkání nastoupíte od úvodní minuty?
"Nevěděl. My jsme se spolu přes týden nebavili, akorát včera před zápasem při kombinacích jsem cítil, že můžu dostat šanci. Ale nevíte, co se může stát během čtyřiadvaceti hodin. Já jsem jen doufal, že nastoupím."

Vítězstvím nad Sokolovem jste se bodově dotáhli na soupeře, navíc jste se vrátili do horních pater, takže spokojenost?
"Určitě, my jsme to potřebovali, protože jsme první tři kola zabrnkali a chtěli jsme v rámci oslav 90 let třineckého fotbalu ukázat lidem a bývalým fotbalistům, že taky umíme hrát fotbal. Naštěstí nám to vyšlo, i když to bylo hodně vydřené. Ale na to se za nějakou dobu nikdo ptát nebude."

Čím si vysvětlujete, že druhý poločas už nebyl tak dobrý, jak ten první?
"U nás to tak bývá co druhý zápas, kdy dáme gól, pak zalezeme a strachujeme se o výsledek. Sokolov hrál hodně dopředu, hráli tři uprostřed, proto jsme se s Marťasem (Martin Maroši - pozn. red.) moc dopředu nedostávali, neboť oni mají hodně vysoké hráče, proto to nakopávali. My jsme měli snad přes sto hlavičkových soubojů. Po zemi se to moc hrát nedalo. Kdyby dal Joukl na 2:0, mohlo to dopadnout jinak, ale i Sokolov měl šance."

Závěr utkání se hrál už skoro ve tmě, jak jste to vnímal Vy?
"Ještě moc velká tma nebyla, ale kdyby se hrálo ještě o patnáct dvacet minut déle, tak by to bylo těžší. Akorát jak vypadla světelná tabule, tak jsme se pořád ptali rozhodčího, kolik zbývá do konce utkání."

V tom šeru byl nejvíce vidět rozhodčí Adámek se svým dresem a kartami. V utkání jich rozdal hned jedenáct.
"No jo, byly tam některé zákroky na žlutou kartu, ale myslím si, že to odpískal dobře. Nemáme se na co vymlouvat, rozhodčí odpískal zápas s přehledem."

Jak bylo těžké přejít z oslav do zápasu?
"My jsme oslavy neměli, akorát jsme si dali nějaké koláčky na ochutnání a spíš jsem se kochali nad fotbalisty, jak jim to i v tak vysokém věku jde."

Se Sokolovem to byl Váš zápas, v sobotu jedete na "Sieglovu" družinu...
"Ten už se na to těší snad celý měsíc. Bude to mít hodně drahé! Když tam něco uhrajeme, tak bude muset přivézt snad kamion jídla. Asi tam bude mít celou tribunu složenou z rodinya přátel, jak vykládal."

Bude stačit výkon se Sokolovem na Brno?
"To je těžké říct. Pokud budeme jezdit po zadku a hrát důrazně v osobních soubojích, tak klidně můžeme dát ze standardky gól. Brno bude chtít taky vyhrát, navíc jsou na domácí půdě."